V dubnu 2018 odstartoval evropský projekt 8. rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont 2020, zaměřený na zlepšení výkonnosti systémů dálkového vytápění ve střední a východní Evropě s názvem KeepWarm. Účelem projektu je podpořit rentabilní investice do modernizace teplárenských zdrojů, zvýšení efektivity výroby tepla, snížení ztrát v tepelných distribučních sítích, snížení spotřeby fosilních paliv a využití lokálních obnovitelných zdrojů, a tím snížení emisí skleníkových plynů v ovzduší.

Evropský rozměr projektu je zajištěn společným úsilím sedmi zúčastněných států, kterými jsou Rakousko, Chorvatsko, Česká republika, Lotyšsko, Srbsko, Slovinsko a Ukrajina. Koordinátorem projektu je německá rozvojová agentura GIZ. Projekt zasahuje jak národní, regionální, tak lokální úroveň energetické politiky, zdůrazňuje úlohu měst, jakožto vlastníků teplárenské infrastruktury a stejně tak roli národních autorit, které svými nástroji připravují podmínky pro realizaci energetických strategií a klimatických cílů.

Mezinárodní spolupráce umožňuje řešitelům projektu porovnat podmínky pro rozvoj a rekonstrukci zastaralých teplárenských soustav napříč evropskými zeměmi, informovat se o úspěšných přístupech a know-how, spojených s realizací modernizačních strategií. Zároveň dává příležitost vyměnit si zkušenosti a získat zpětnou vazbu k použitým postupům od rozvinutých energetik spolupracujících partnerů.

Projekt KeepWarm má za sebou tři čtvrtiny svého trvání a vytyčené cíle jsou tedy na dohled. Náplň projektu tvoří sedm dílčích etap. První etapa byla zaměřena na zvýšení kvalifikace teplárenských pracovníků formou vzdělávacích seminářů, věnovaných pěti různým tematickým okruhům. Největší zájem byl o technická a finanční témata, a dále o problematiku využití obnovitelných zdrojů a zvýšení energetické účinnosti.

V druhé fázi projektu jsme podrobně analyzovali jednotlivé teplárenské soustavy a podnikatelské prostředí v oblasti poskytování tepla a teplé vody. Cílem bylo popsat současný stav zúčastněných teplárenských soustav, posoudit jejich možnosti a příležitosti k úsporám a zvýšení efektivity provozu. Sbírali jsme technická a provozní data, vyhodnocovali ekonomickou výkonnost, analyzovali parametry distribuční sítě, prověřovali jsme dostupnost obnovitelných zdrojů a podmínky pro jejich uplatnění.

Dále jsme se zabývali oblastí poptávky, zjišťovali míru spokojenosti zákazníků s poskytovanými službami, jaká jsou jejich očekávání, co ovlivňuje jejich rozhodování a jaké je konkurenční prostředí. Nedílnou součástí analýzy prostředí je i regulatorní a legislativní rámec ovlivňující podmínky procesu modernizace teplárenského sektoru, a to jak v České republice, tak na evropské úrovni. V následující fázi jsme na základě zjištěných dat definovali tři možné rozvojové scénáře pro každého zúčastněného poskytovatele dálkového vytápění tak, aby byly v souladu s národními a evropskými klimatickými cíli. Vyhodnotili jsme technickou a ekonomickou proveditelnost a především udržitelnost navrhovaných optimalizačních a modernizačních opatření.

Nyní se projekt nachází ve fázi realizace vybraných investičních záměrů. Za Českou republiku se projektu účastní Teplárny Brno, Teplárna České Budějovice a Teplárna Písek. U Tepláren Brno byla jako vhodný rozvojový projekt identifikována příležitost pro využití tepla z jaderné elektrárny Dukovany, dále výměna části starých plynových zdrojů za biomasové kotle a současně zvýšení kapacity zařízení pro energetické využití odpadu a třetím opatřením pak snížení ztrát v oblasti distribuce tepla, kde největším modernizačním projektem Tepláren Brno je již běžící projekt přechodu od parovodů k horkovodům, který skončí v roce 2023.

Pro Teplárnu České Budějovice jsme vytipovali projekty zaměřené na náhradu části uhlí za alternativní palivo vyrobené z pevného komunálního odpadu, snížení ztrát v distribuční síti prostřednictvím rekonstrukce starého potrubí a zároveň konverze parovodů za horkovody a třetím modernizačním projektem je využití tepla z jaderné elektrárny Temelín, který se rozběhl už v loňském roce.
V Teplárně Písek jsme analyzovali varianty přechodu od uhlí k obnovitelným zdrojům, a to v plném rozsahu nebo jen částečně a dále stejně jako v předchozích případech snížení ztrát v distribuční síti náhradou parovodů za efektivnější horkovody. Nejvýhodnější variantou vyšla částečná náhrada uhlí za biomasu v kombinaci s uhelným zdrojem do 20 MW a zálohou v zemním plynu.

Tyto navržené projekty budou zástupci tepláren diskutovat se svými zahraničními partnery v rámci tzv. twinningového programu (instrument pro vzájemnou spolupráci mezi srovnatelnými partnery, poskytující podporu, poradenství a zpětnou vazbu). Partnery pro naše teplárny v rámci twinningu jsou teplárenské společnosti z Chorvatska a Ukrajiny, které jsou z hlediska portfolia zdrojů a rozsahu našim teplárnám nejblíže a řeší také problematiku obnovy a modernizace distribučních sítí a náhradu fosilních paliv za obnovitelné zdroje.

Další etapa projektu pak bude věnována ovlivnění legislativního a politického prostředí, chceme dosáhnout zohlednění našich návrhů v národních, regionálních a lokálních strategiích a akčních plánech a odstranění nebo alespoň zmírnění překážek a požadavků, které jsou nedosažitelné nebo pro teplárenství likvidační. V poslední fázi projektu chceme ostatním teplárenským soustavám nabídnout získané know-how a pomoc v procesu modernizace jejich zařízení a zajistit tak opakovatelnost a především udržitelnost úspěšných postupů, ke kterým jsme během řešení projektu dospěli.